Psychologie vítězství

Rozdíl mezi průměrným sportovcem a sportovní hvězdou nebývá jen v tréninku. Rozhodovat může kromě podmínek, zděděných dispozic nebo podpůrných látek také něco jiného. Ani nejlépe trénovaný sportovec se nemusí mít úspěch, pokud v něj opravdu nevěří.

Muhammad Ali, který je označován za jednoho z největších sportovců historie, nepotřeboval žádné psychologické školení. Ve své schopnosti prostě věřil. Pocit, že je nejlepší, pramenil z jeho vlastního přesvědčení.

Někteří sportovci mají motivaci doslova vrozenou. Můžeme vzpomenout Tigera Woodse, Lance Amstonga a další. Něco uvnitř je stále nutí vše obětovat sportovnímu snažení po úspěchu. Ti, co nemají tyto vlastnosti vrozené, se k tomu musí nutit a musí se to naučit. Říká se tomu motivace, zaměření pozornosti, teamový duch a podobně. Tyto vlastnosti musí mít i trenéři.

Nejlepší sportovci mají něco společného. Nezáleží na, tom kterému sportu se věnují. Všichni jsou soutěživí, optimističtí a ctižádostiví. Jinak řečeno, jsou dobře naladěni a nedají se dlouho hecovat k nějaké hře a stále chtějí vyhrávat. Další věc, která je odlišuje, je jejich zaměření na cíl. Někdo to nazývá tahem na branku, kvůli kterému se vzdávají mnoha jiných radostí života, protože mají naprosto jasno v tom, čeho chtějí dosáhnout. Takoví lidé si postupem času vytvoří představu toho, kde chtějí být a jak se tam chtějí dostat. Z této cesty se pak nepoleví ani o píď.

Každý člověk se přibližuje k vlastnostem extroverta, introvertem, neurotika a člověka vyrovnaného. Někdo je blíže jedné vlastnosti, jiný k opačné . Pro introverta nemohou platit stejná pravidla přípravy jako pro extroverta a naopak. Někdo potřebuje povzbuzení, jiný je nažhavený až příliš. Všichni sportovci se pohybují po tzv. křivce aktivování. Na spodní části se člověk ocitá ve spánku, na nejvyšším je příliš napnutý očekáváním. Je důležité najít optimální místo a optimální čas. Je to těžké, ale je třeba naladit nejen formu, ale i psychiku sportovce v době soutěže – turnaje.

Můžete se setkat s názorem, že se s psychikou moc nadělá. Na to je jednoduchá odpověď. Nejlepší jsou dobří všichni. Sjezdovým lyžařům na trati rozhodují setiny, což jsou v přepočtu v cíli centimetry. Vyhrávají ti, kteří to nejlépe zvládnou a kteří byli nejlépe psychicky připraveni, chtěli vyhrát a měli štěstí.

Představujte si vítězství Štěstí přeje připraveným. Používají se různé techniky „doladění” psychiky. Někdo se potřebuje uklidnit, někomu pomůže jóga, někomu poslech hudby.

V relaxovaném stavu se výborně uplatní tzv. vizualizace. Člověk si představuje, jak dosahuje nejlepšího výkonu, vidí před sebou své vítězství. Řada nejúspěšnějších sportovců tuto činnost provádí podvědomě bez jakéhokoli školení.

Podle psychologů není pozitivní vizualizace tak důležitá jako vizualizace negativní (vzpomínky na porážku). Ta má větší psychologický účinek. Je nutné ji z paměti vymazat. Jenže to bývá složitější. Je známo několik technik. Nejčastější je stanovit si cíl, odvedení pozornosti od neúspěchu a tak dále. Stanovení cíle je z těchto věcí nejdůležitější. Cíl musí být vytyčen naprosto přesně, musí být splnitelný a musí vycházet z toho, co sportovec dokázal. Motivace k páté obhajobě titulu je vždy těžší než motivace k získání titulu prvního.

Chyba v minulém závodu se nemusí opakovat v závodě následujícím. Chybou je ale to, když někdo pod tlakem negativní zkušenosti z minulého závodu jde do nového závodu s tím, že doběhnout mu bohatě stačí. Polemika je dalším účinným postupem. Porážka se stala, ale mluvit se o ní nebude. Sportovec vědomě nesvádí neúspěch na smůlu, ale raději vzpomíná na své dřívější úspěchy. Sportovec ví, že umí, a už si to dříve dokázal.

Stejně důležité je vyzvednutí úspěchu, to, čemu se říká vítězný rituál. Dobrý trenér tyto vítězné ceremoniály rozvíjí a využívá. Pokud to nedělá trenér, může to udělat parta. Oslavou a uznáním vítěze. Třeba i lahví šampaňského. Mnohé techniky, které se uvádí jsou známy už z dávných časů. Klid, vyrovnaná mysl, rozumový přístup. Být nad věcí, věřit ve své nadání a schopnosti. Nenechat se emocionálně příliš vtáhnout do hry. To jsou dva tisíce let staré zásady.

Související články

• Minimalizování vlastních tells - poker face ( 01. května 2009 )
• Jak přečíst soupeře pomocí shluku informací ( 03. dubna 2009 )
• Poznání protihráče pomocí shluku informací ( 09. července 2008 )

Zobrazit klasické komentáře POKER-HRA.cz