Jak na pokerové turnaje

Popularita turnajů v No-limit Hold’Emu je pořád větší. Nejvíce tomu přispívají série jako WSOP, EPT a WPT, kterých se účastní neuvěřitelné množství hráčů toužících po pohádkové výhře. Pravdou je, že nejhranější pokerovou variantou jsou právě turnaje v Hold’emu. Podívejme se na hru v různých částech turnaje.

Tyto turnaje s sebou přinášejí obrovskou spoustu variance, daleko více než je tomu v cash game. Příčinou je to, že se často dostanou všechny žetony doprostřed stolu už před flopem a nejčastěji s jedná o situaci 50:50, nebo situaci velmi podobnou, a to zejména při malých počtech BB v závěrečných fázích turnajů. Jako příklad – A-K (A-Q, někdy A-J) proti libovolnému páru je snad nejčastější situací, která se dostane do all-inu pre-flop.

Tímto ale neříkám, že byste neměli vůbec hrát turnaje, ale mějte na paměti, že obecná představa turnajového pokeru jako hry, ve které jde pouze o dovednosti, je mylná. Známá hláška z filmu Hráči (Rounders): „Těch stejných pět chlápků se každý rok sejde u finálového stolu WSOP“, je pravým opakem skutečnosti. Pro výhru turnaje se vás musí štěstěna držet alespoň natolik, abyste vyhráli daleko více než jen svou polovinu coin-flipů do kterých se dostanete.

Úvodní fáze

Co do strategie se turnaje razantně liší od cash games. Nemůžete si dovolit tolikrát bluffovat, protože rozdíly mezi stacky hráčů a potem budou dostatečně malé, aby si mohly dovolit vaše bluffy dorovnávat více než byste čekali. Mimo to, obnos žetonů, které vyhrajete, nepokryje dlouhodobě ztráty při nepovedeném bluffu, takže tím přicházíte o spoustu ‚value‘ (hodnoty).

Teď by mnozí z vás mohli být lehce zmatení. Představte si, že vsázíte jako bluff 1000 žetonů do potu 1000 a předpokládáte 50-60% šanci, že pot seberete. Na první pohled se to jeví jako výhodná situace trochu zariskovat. Nicméně těch 1000 žetonů z potu, které vyhrajete dlouhodobě nepokryje ztrátu vašich 1000 žetonů. Pokud byste měli stack řekněme 3000 žetonů, přijít o 1/3 z nich má o hodně zápornější hodnotu než výhra potu a navýšení stacku na 4000. To i proto, že těch 1000 žetonů o které bojujete, jsou v počáteční fázi stále jen žetony, ne peníze. Jedinou měnovou hodnotou v turnaji je buď přijít o všechny žetony, nebo o ně připravit všechny protihráče. Pokud o všechny přijdete v začáteční fázi turnaje, odejdete s prázdnou. Takže pokud v situaci, kterou jsme zde zmiňovali, přijdete o 1000 žetonů, jste na dobré cestě v turnaji skončit. Pokud je ale vyhrajete, čeká vás stále velmi dlouhá cesta k výhře celého turnaje.

To ale neznamená, že nebudete vůbec hrát a profoldujete se k výhře v turnaji. Blindy by vás totiž sežraly zaživa. Musíte vyhrávat poty a zvyšovat svůj stack, abyste se vyhnuli vyřazení. Jak se bude blížit konec turnaje, každý vyhraný pot vás může přiblížit k celkové výhře. Nicméně, musíte prostě pořád vyhrávat, abyste neprohráli. Jak jednoduché.

V úvodní fázi byste se ale stále měli vyhýbat gamblingu a nesnažit se přehrávat svoje karty. Pokud ale dostanete možnost se s kreativní handou dostat levně na flop, nebo najdete pod rukou A♦-A♠ nebo jiný monster, neváhejte a využijte této situace. Obecně se v této fázi nedoporučuje bluffování prostřednictvím all-inu. Jistě, tento move má svou sílu, ale pokud se pro něj rozhodnete, nedělejte to jako bluff, ale v situaci kde držíte supersilnou kombinaci a víte, že vás protihráč zaplatí i se slabší kombinací. Vy totiž chcete vyhrát velký pot, ale být v té situaci alespoň favorit. Vyberte si slabého hráče a donuťte ho zaplatit za jeho špatnou hru

Střední fáze

Jak bude turnaj ubíhat dále do střední fáze, musíte přeřadit rychlost. Protože se blindy budou pořád zvětšovat, jejich kradení vám zajistí přežití. Právě v této fázi se na řadu dostává koncept „ gap „. Pro zopakování: na pokradení blindů v podstatě nepotřebujete karty, využíváte toho, že by vás hráči neměli tak často callovat, naopak pokud někdo krade vám, odpovídat byste na to měli pouze s dobrými kartami. Ve střední fázi se také začne dost hrát o „přežití“. Nejčastěji se budete snažit pouze přežít, pokrást blindy, navýšit nebo aspoň udržet stack, ale nepouštět se do nějaké obrovské akce bez karet.

Na druhou stranu, pokud jste majiteli velkého stacku, měli byste této situace využít pro svůj prospěch/stack. Převezměte kontrolu nad hrou, raisujte častěji než obvykle a nechte ostatní rozhodnout, zda chtějí riskovat jejich turnajové životy. Konec konců, pokud se malé stacky dostanou do all-inu, riskují zde vše, zatímco pro vás to znamená jen část svého stacku a můžete v klidu hrát dál. S tímto stylem hry to ale nepřehánějte! Sbírejte poty, ale nebuďte zbytečně čitelní pro ostatní hráče. Pokud se nebudete starat o svou image na stole a budete hrát jako maniak, budete překvapení až vás hráči budou callovat za celý stack s druhým párem. Také tuto strategii nezkoušejte na ty nejhorší hráče, tzv. „callovací stanice“. Ty totiž nedonutíte zahodit jejich karty ani Thorovým kladivem a zbytečně se připravíte o výhodu svého stacku.

Pozdní fáze

Jak se bude turnaj blížit ke svému konci, je důležité nepřestat hrát a sbírat poty, pokud to půjde. Bohužel spousta hráčů bude mít tak malé stacky, že pokud se zapojí do hry, půjde nejčastěji o all-in. Obecně, pokud jste short stack a najdete eso s rozumným kickerem nebo pár, měly byste jít all-in. Pokud totiž máte eso s rozumným kickerem, jste ve velké výhodě proti všem nepárovým kartám soupeře a některé můžete mít dokonce dominované (A-T má dominované Q-T, A-J má dominované K-J apod.). Pokud máte pár, jste v lehké výhodě proti různým nepárovým handám, ale proti slabším párům jste ve výhodě dokonce obrovské (podle toho, kdo má vyšší pár).

Obecně, pokud máte marginální handu, je nejlepší jít prostě all-in, protože blindy by vás stejně časem sežraly a točka o život s nějakou lehce kreativní handou je pořád dobrá situace. Navíc pokud se odhodláte k all-inu, pořád můžete pokrást blindy a pokračovat ve hře. V pozdní fázi s pár blindy už prostě nemůžete čekat na esa, důležité je nebát se a stále hrát.